Hudebníci tělem i duší – manželé Šimkovi

V pátek, 12. ledna, jsme zakončili krásnou tečkou náš pracovní týden. Hospic navštívili  manželé  Šimkovi, kteří již řadu let provozují prodejnu hudebnin u ZUŠ v Liberci. Zaplněnou čajovnou zněly samé hudební klenoty, při nichž jsme se neubránili tanci. To by při Mýdlovém princi, Dej mi víc své lásky a Dajáně prostě nikdo nedokázal.

Děkujeme a těšíme se, že nás Šimkovi opět brzy přijdou roztančit!

Tým Hospice sv. Zdislavy

 

Dej bůh štěstí tomu domu…

Stejně jako loni, našli si dobří lidé a děti cestu do hospice, aby přinesli svými písněmi i slovem vánoční atmosféru těm, kteří ji zažívají naposledy a jinak.

Děti z MŠ Klášterní svými písničkami i básněmi rozzářily oči všech, kteří se přišli podívat.

 

Přivítali jsme také  členy Českobratrské církve evangelické z Liberce s farářem Filipem Susou Th. D.

 

Děkujeme, že nám pomáháte rozsvěcovat světýlka v očích našich klientů.

Tým Hospice sv. Zdislavy

Pořád jsem to já…

Nikdo si neumí nikdy představit, jaké to je, když lékař vyřkne závěrečný verdikt: „Máte posledních pár týdnů života…“

Můj život ztratil smysl, nechtěla jsem nic, jen umřít. Když jsem ležela na lůžku v nemocnici, týden jsem spala, bylo mi jedno, jestli je někdo u mě nebo ne, jestli je to manžel, otec nebo maminka. Jediné chvíle, kdy jsem  dokázala vydat kousek života z toho, co ze mne zbylo, byly, když přišly dcerky. Ano přetvařovala jsem se – pro ně.

Snila jsem o tom, jakou jednou budu mít svatbu – jako každá jiná žena. S přítelem jsme prožili nádherných 25 let. Bohužel, všechno bylo jinak. Oddání – úřední sňatek proběhl v nemocnici, na židli, bylo mi strašně špatně. Nepamatuji si průběh…

Má paměť dosahuje na den, kdy, mne převáželi do hospice, všude bylo černo, vybavuji si jen dlažební kostky, jejich hrbolky …  Přivezli mě na posteli, přelehla jsem na jinou.. dál nevím vůbec nic. Jednoho dne ke mě přišla pečovatelka a nabízela mi spoustu věcí, mimo jiné také masáž. Říkala jsem si, proč – když já nic nechci, nepotřebuju… přišla jsem přece umřít…

Odněkud zdáli ke mně přichází vjem dotyků na mém těle, slova, povídání… Pro mě bylo všude černo, tma…nic a nikoho jsem plně nevnímala. Když najednou jsem uslyšela: “ Co takhle svatba“? Najednou se z té  černoty vybarvila duha, probudilo se ve mě něco, co mě probralo natolik, že jsem zase pocítila chuť žít, užít si každý den, kdy mohu ještě vidět svoje holčičky.

Ve čtvrtek v poledních hodinách padla první slova o svatbě a v neděli v 15.00 bylo stanoveno DATUM! Náš svatební obřad se odehrál v kapli sv. Zdislavy, se vším, co k tomu patří – prstýnky, svatební šaty, hosté,  nádherná fialová výzdoba, dorty, svatební koláčky, soudek pivečka, nejrůznější občerstvení – a můj muž.

Nešlo nepřemýšlet o tom, proč vlastně to všechno. Proč někdo mi nabídl svatbu, když umírám, když za to nic nechce, věnuje tomu svůj volný čas, energii… Člověk Majda se stal andělem, který nám přinesl světlo, když byla úplná tma.  Po tom, co jsem prožila, přišla chuť a touha žít… objevila jsem znovu důvody proč, věci, které chci a potřebuji stihnout. Chci tu být každý den pro své holčičky a pro svého muže.

Hospic, je místo o kterém se mi nikdy ani nesnilo. Je to místo, kde jsou úžasní lidé, kteří jsou s Vámi, když vy potřebujete.

DĚKUJI

Sestřička Majda: „Tohle je nereálné napsat, popsat, málo kdo si to umí představit. Já osobně jsem neskutečně plná emocí, dojmů. Je to pro mě hrozně silné. S paní jsme si vzájemně přirostli k srdíčku. Je pro mě učitelem, ženou, která mi dává tak strašně moc, ženou která mi ovlivnila život…“

Paní Hanka je nyní v domácí hospicové péči. Přišla k nám do hospice na vánoční večírek. Neskutečně jí to slušelo. Všichni jsme viděli tu jiskru v oku. Paní Hanka ji tam má především pro své holčičky…pro svého muže. Děkujeme za zážitek hospicové svatby – užili jsme si jej v celé jeho kráse.

Všichni z hospice ze srdce přejeme, ať duha paní  Hanky a celé její rodiny září a ukazuje své nejkrásnější barvy co nejdéle!

 

Chcete spolu s ČSOB pomoci sestřičkám z Domácího hospice?

Milí přátelé,

děkujeme všem, kdo jste přispěli na platy sester v domácím hospici přes ČSOB pomáhá regionům. Vámi zaslané peníze nám pomohly získat první místo a grant ve výši 50 000,- Kč.

Přispěli jste: 57 700,- Kč

Grant od ČSOB:  50 000,- Kč

Máme opět štěstí a byli jsme zařazeni se svým projektem do programu „ČSOB pomáhá regionům“, který si klade za cíl finančně podpořit realizaci vybraných veřejně prospěšných projektů a přispět tak ke zlepšení kvality života v regionech.

Zaměřili jsme se letos na naše sestřičky z Domácího hospice. Již 9. rokem chodí za svými klienty do jejich domácností a doprovázejí je na cestách posledních. Provedou zdravotnické úkony a postarají se o nemocné tělo tak, jak je potřeba a potom tam ještě JSOU. Sdílení, které je ke každému úkonu přidáno, nejde změřit ani zvážit. Obsahuje laskavou a nesoudící podporu každému, kdo je účasten jednotlivým rodinným příběhům. To je hospic. Na tohle zdravotní pojišťovny nemají kolonky…
Naše sestřičky jsou ženy z masa a kostí, doma mají své děti a muže a své životy, své složenky…

Potřebujeme nasbírat alespoň 5 000 korun českých, a to minimálně od pěti různých dárců a veřejnosti. Příspěvky od ČSOB budou přidělovány na základě dosažených výsledků žadatelů podle pravidla: „čím více vyberete od veřejnosti, tím vyšší dar získáte“ (tzn. ta organizace, která vybere nejvyšší částku, obdrží 50 000 Kč, druhá nejúspěšnější organizace obdrží 40 000 Kč, třetí organizace získá příspěvek ve výši 35 000 Kč a čtvrtá organizace získá 25 000 Kč).

Sbírka finančních prostředků od veřejnosti probíhá

od 6.12.2017 do půlnoci 6.1.2018

a na této adrese se můžete podívat na video, které vás může motivovat:

http://www.csobpomaharegionum.cz/projekty/liberecky-kraj/2016735/daruj-mi-chvili-casu

Pokud vás náš projekt osloví a chcete pomoci našim sestřičkám, zde jsou platební údaje:

číslo účtu: 101 7777 101/0300
variabilní symbol20175404

nebo na webu ČSOB
www.csobpomaharegionum.cz
můžete přispět díky jednoduchému mechanismu „klikni a daruj“

(Zde pozor jde o automat, který přiřazuje platby k našemu projektu automaticky a zde se vám na potvrzení o platbě ukáže jiný účet i jiný variabilní symbol, ale nebojte, je to tak v pořádku. Tyto částky uvidíte obratem připsané u našeho projektu.)

Děkujeme, že jste s námi.

Tým Hospice sv. Zdislavy

POTVRZENÍ O DARU:

Naši milí dárci, v případě, že budete chtít vystavit potvrzení o daru, při zasílání příspěvku přes bránu Klikni a daruj, zaškrtněte zde tuto možnost a vyplňte potřebné údaje. 

Chcete se dozvědět o celém programu ČSOB více?        http://www.csobpomaharegionum.cz/pravidla

 

Kniha života

V listopadu jsme se sešli na pravidelném vzpomínkovém setkání s názvem „Kniha života“, kam jsou slavnostně zapsáni ti, o které jsme měli tu čest pečovat a doprovázet je v jejich posledních dnech. V listopadu přišel čas vzpomenout na ty, s nimiž jsme se loučili březnu, dubnu, květnu a červnu letošního roku. Tato kniha nám také připomíná, že naši drazí jsou stále v našich srdcích a že tady na světě zanechali svůj obraz.  Jejich jména jsou vždy slavnostně přečtena a zůstávají navždy v Knize života zapsána.

Setkat se zde mohou rodinní příslušníci s týmem hospicových sester a pečovatelek, které život svedl dohromady a kteří spolu prožili chvíle, o nichž jen oni ví, jaké opravdu byly…

V kapli lůžkového hospice je vždy připraven slavnostní program a na závěr i příjemné posezení v čajovně.  Kdyby někdo nahlédl oknem, mohl by si pomyslet, že se zde potkávají rodinní příslušníci a přátelé u kafíčka a čaje. Snad slova blízkost a radost ze setkání vše vystihují.

Všechno má svou chvíli
a každá věc pod sluncem má svůj čas:

Čas rodit a čas umírat,
čas plakat a čas se smát,
čas naříkat a čas tančit,
čas objímat a čas odříkat se objímání,
čas hledat a čas ztrácet,
čas mlčet a čas hovořit.

Kazatel

 

Mikuláš v hospici

Letos jsem chtěl zažít něco nového. I když většinou chodím za malými dětmi, tento rok jsem se rozhodl zavítat do hospice. Už jsem o něm hodně slyšel… Raději jsem si s sebou vzal pořádnou posilu. Z pekla mi poslali dokonce tři čerty a z nebe slétl jeden poctivý anděl.

Musím říci, že mě samotného překvapilo, že tady v hospici je každý hodný. Nikdo, ale opravdu nikdo, nezlobil. Čerti svoji úlohu neodbyli a  strašili ze všech sil a každého pěkně umazali od pekelného popela. Anděl si lebedil, protože mohl všechny hodné obyvatele hospice odměnit. I já jsem tento rok dostal dárek – byl jím úsměv na tváři všech obyvatel toho poklidného domu. A ten od paní Milady, která už má 103 křížků, ten mě potěšil ze všeho nejvíc. Však jsem se jí také líbil…

Přeji všem lidem dobré vůle příjemné adventní chvíle, plné pohody a radosti.

Váš Mikuláš

 

Kamarád Sunny

Když přicházím do hospicového pokoje, vždy se snažím vytvořit těm, kteří leží v posteli, úsměv na tváři a  zpříjemnit jim den. Jde mi to, ale popravdě musím říci, že se zdaleka nevyrovnám čtyřnohým chlupáčům, kteří se ochotně uvelebí v posteli klienta.

Středeční odpoledne rozzářil hospic Sunny, kterému je krásných 9 let. Vždy, když jsme vstupovali na  pokoj, bylo jasné, že ne každý bude o tohoto psího parťáka stát. Kdo nic nezkusí, nic nezkazí. Přišli jsme k paní, která od začátku říkala, že jí není dobře a nemá dnes na nic náladu. Nakonec pustila Sunnyho k sobě. Lehl si k ní a nechal se hladit. Přála bych vám vidět její rozzářené oči. Přítomnost psího kamaráda vydá za tisíc slov…

Sunny se v hospici zapsal náramně. Každý den se mě teď klienti ptají, kde mám pejska. Prozradím vám tajemství, že náš hospicový pejsek už se připravuje na svou terapeutickou kariéru a já věřím, že se stane nepostradatelným parťákem hospicového týmu.

Marie Bezděkovská, přímá obslužná péče

 

 

Spustili jsme pro vás nový web

Milí návštěvníci a hospicoví přátelé, připravili jsme pro vás nové webové stránky. Již nyní zde najdete nejdůležitější informace. V následujících dnech budeme web usilovně plnit dalším obsahem a budeme rádi, když se k nám budete vracet, ať již pro potřebné informace, nabídky hospicových akcí, nebo jen tak, abyste se dozvěděli, co je u nás nového. Děkujeme za trpělivost.

Tým Hospice sv. Zdislavy